V sobotu 25.4. se představil mladší tým na turnaji v Horoměřicích. V prvním mači nás vyzval domácí tým. Pozornou hrou, dobrým napadáním rozehrávky a přesným zakončením si první “pětka” Rudenského týmu vypracovala velký náskok, který po poločase druhá pětice zvládla ještě navýšit. Zasloužené vítězství.
Další měření sil s pozdějším vítězem turnaje Jinočany bylo od začátku velmi vyrovnané. Skóre se přelévalo z jedné strany na druhou. Díky několika povedeným akcím na obou stranách skončil první poločas nerozhodně 4:4. V druhém Rudenští i přes bojovný výkon vstřelili o jednu branku méně a utkání těsně prohráli.
Ve třetím klání nás čekaly Dolní Břežany. Velice rychle a přímočaře hrající soupeř naší obraně od začátku dělal problémy a v průběhu prvního poločasu se dostal do vysokého vedení. Do hry jsme se dostali až v poločase druhém, několika krásnými zákroky nás podržel Izák, střelecky jsme se také dokázali několikrát prosadit a rozdíl ve skóre tak alespoň zmírnit. Sice prohra, ale díky bojovnému výkonu v druhém poločase se vztyčenou hlavou.
Rudenští obsadili třetí místo a nastříleli 24 gólů! Hlavně v posledním utkání se kluci nedokázali pořádně dostat do tempa, možná se projevil až moc široký kádr, který jsem špatně kočíroval…nicméně, i přes to jsem rád, že se zapojilo tolik hráčů! Asi každý dal gól nebo přispěl skvělými zákroky, všichni bojovali a nic nevypustili! A i díky skvělé divácké podpoře se bavili i v tom třetím utkání. Díky za předvedené výkony!
Starší tým vyrazil v neděli po obědě na jeden z nejdelších výjezdů - do Libčic. Nevíme, jestli to bylo již dopoledním zápasem v Jinočanech…ale začátek s domácím týmem nás ve formě nezastihl. Nedůraz v soubojích a slabé zakončení znamenalo hned na rozjezd vysokou prohru.
Druhé utkání s Dolními Břežany začalo jako přes “kopírák”…až ve druhém poločase jsme začali bojovat, bohužel jen jako jednotlivci, a tak jsme skóre zvládli jen zkorigovat a zaznamenat alespoň čestný gól...
Třetí mač proti Řevnicím jsme nezačali špatně! Pár povedených akcí, střel a hned i góly ! “Oslava” vstřelené branky nám však někdy trvala tak dlouho, že jsme se z ní probudili až při rozehrávce po obdržené brance…poločas tedy vyrovnaný. Ale bojovnost a chuť hrát již byla, ještě přetavit množství šancí v nějaké góly. To se i povedlo, jenže Řevnice z poslední šance opět vyrovnaly. A tak se hrálo minutové “prodloužení” a přesně v jeho polovině se Rudenští trefili pošesté! Velká výzva byla na světě - vydržet s oslavou až do závěrečného hvizdu a plně se soustředit na hru a ubránit poslední nebezpečné výpady Řevnických. A to Rudenští zvládli. Výkon sice nebyl tak růžový, jeden z trenérů o pár vlasů přišel, druhému přibylo několik šedivých…ale díky týmovému výkonu, bojovnosti a obětavosti jsme se mohli radovat z výhry a z třetího místa.
V posledním utkání se konečně bojovalo týmově! A s takovým zápalem bychom chtěli jít do každého utkání. Je před námi spousta práce, ale věříme, že to společně zvládneme! Už jen pro to, jak ten Rudenský pokřik duněl v Libčické kabině