Druhý zápas finálové skupiny. Opět venku. A opět bez bodu. Naši dorostenci v pondělní dohrávce prohráli v Červeném Újezdu 2:3.
Stará fotbalová pravda říká, že nejlepší rozhodčí je ten, který není na hřišti vidět. O Marjanu Mitrovicovi, který zápas řídil, se tohle bohužel říci nedá. Od začátku se obsadil do hlavní role. Přestože o to nikdo z obou týmů ani trochu nestál. Žlutá tady, žlutá tam. Většinou věci, které zkušení rozhodčí řeší domluvou. Jednou se za stejnou situaci píská faul, podruhé ne. Odborně se tomu říká bramboračka. Nevyznají se v ní hráči, a nakonec se v ní ztratí i rozhodčí sám. Zápas rozhodně nebyl tak vyhrocený, aby v něm v úvodních 20 minutách rozdal čtyři žluté karty.
Nastoupili jsme v této sestavě: V. Kocman – M. Heisig, J. Krnáč, V. Veselý, D. Pilát – N. Vácha, D. Borysov, F. Finstr, T. Kopecký, P. Janda – M. Jirec (T. Čížek, M. Geleti, J. Síkora).
Do zápasu jsme nevstoupili dobře a už v první minutě jsme mohli prohrávat. Domácí útočník Mezera ale velkou šanci neproměnil. Stejný hráč mířil v 15. minutě do břevna. My jsme žádnou velkou šanci ze začátku neměli. V 10. minutě zahrál Filip Finstr z levé strany rohový kop stříleným centrem, brankář Dvořák ho stačil vyrazit. Obrovskou příležitost spálil ve 22. minutě Vojta Veselý. Trestný kop Nikolase Váchy vyrazil domácí gólman jen na hranici malého vápna. Dobíhající „Vesy“ ale poslal míč vysoko nad.
Už v 10. minutě Vojta jeden z verdiktů rozhodčího okomentoval hodně nahlas. Tam byla žlutá karta na místě. Ve 40. minutě hlásilo snad osm našich hráčů, že ofsajd byl odmáván, a hlavně odpískán neoprávněně. Rozhodčí si vybral právě Vojtu. Ten si ale vzhledem k předchozí žluté měl dávat zvýšený pozor na podobná vyjádření. Druhá žlutá, tedy červená a neradostné vyhlídky do druhé půle. Navíc ne úplně slušný komentář po cestě do kabiny.
Ale všechna čest pro náš tým. Kdyby někdo přišel až o přestávce a nechtělo se mu počítat hráče, nejspíš by nepoznal, že Rudná má na hřišti o jednoho méně. V deseti vypadala naše hra najednou mnohem lépe. První gól dali sice domácí, ale o dvě minuty později se do vápna prodral Kuba Síkora a asi na třetí pokus přesně zakončil.
V 75. minutě zastavili domácí Filipa Finstra na hranici šestnáctky jen za cenu faulu. Patrik Janda si s přímým kopem poradil parádně a najednou jsme vedli! Jenže domácí hned z rozehrávky vyrovnali, nevedli jsme ani minutu. Hodně zbytečný gól.
A pět minut před koncem branka na 3:2. Po rohu. Tedy v disciplíně, ve které jsme si na jaře tak často pomáhali. Dnes jsme tolik rohů neměli, ale dlouhé auty Tomáše Kopeckého znamenaly pro obranu domácích vysoký stupeň nebezpečí. Nutno uznat, že se Červený Újezd na tyto naše standardky připravil velmi dobře. A Tomáš se těsně před pauzou navíc bohužel zranil. Při nezaviněném souboji si pochroumal prsty na ruce. Snad to nebude nic vážného. Ve druhé půli nám každopádně chyběl.
V tabulce jsme třetí, na první Roztoky ztrácíme devět bodů. Na vítězství v soutěži už to s velkou pravděpodobností nebude. Zbývají čtyři zápasy. Tak si je pojďme užít. Druhý poločas v pondělí ukázal, že fotbal umíme.
Fotogalerie ze zápasu zde