Až do pátečního podvečera existovaly ve fotbale dva druhy výher – zasloužená nebo nezasloužená. V pátek se k tomu přidala speciální třetí kategorie – výhra našich dorostenců v Jílovišti.
Fotbal je krásný a jednoduchý v tom, že se nehraje na umělecký dojem, jako například krasobruslení. Kdo dá víc gólů, vyhraje. Tečka. V Jílovišti byl fotbalový pánbůh zřejmě na dovolené. Ale to nebyl náš problém.
Zápas jsme začali špatně, spíš mizerně. Půlhodina jako z hororu. Domácí byli mnohem důraznější, a to nám příliš nevonělo. Dělali jsme velké chyby a soupeře pouštěli do šancí. Jednu z nich v 15. minutě domácí Jordán využil. Další mu o chvíli později skvěle vychytal Vojta Kocman, stejně si počínal i proti Petříčkovi. V dalších dvou velkých příležitostech mířili domácí nad.
V místě bydliště šéfkuchaře Zdeňka Pohlreicha jsme nenabízeli příliš lahodné fotbalové menu. Jak sám mistr kdysi prohlásil - "Chutná to, že by to nežral pes" :-))
Rudná se prezentovala jen několika nadějnými průniky poblíž šestnáctky, ovšem bez finální přihrávky. Až přišla 34. minuta. Kuba Martinásek alias Cukr žádnou finální přihrávku nepotřeboval. Parádní střelou k pravé tyči z více než 20 metrů vyrovnal.
Pokud v první půli domácí hrozili především po našich chybách, ve druhém poločase si vytvořili chvílemi až drtivou převahu. V 67. minutě jsme přežili klinickou smrt, když po rohu zasahoval náš gólman třikrát v 15 vteřinách. V dalším průběhu zlikvidoval minimálně tři až čtyři vyložené šance. Možná i víc.
Nedáš, dostaneš, říká staré fotbalové pravidlo. V 79. minutě jsme zahrozili z protiútoku, Nikolas Vácha ale z nadějné pozice mířil vedle. Ovšem v 87. minutě už se mu to povedlo. Opět to byla střela z více než 20 metrů přesně pod břevno. O dvě minuty později po střele Patrika Jandy mohl rozhodnout Tomáš Čížek, ale v koncovce nezachoval potřebný klid a pouze nastřelil domácího gólmana.
Rozhodčí Hruška (domácí chtěli dvě penalty, těžko soudit) nakonec nastavil čtyři minuty. V těch už jsme domácím žádnou větší šanci nedovolili.
Jak prohlásil náš spolehlivý a většinou velmi přesný pomezní sudí Franta Finstr – „Tak tohle jsem ještě neviděl.“ Tohle byla fotbalová loupež v přímém přenosu. Tři střely na bránu, dva góly. Na rohy snad 15:1. Na druhou stranu, skvěla produktivita. Domácí byli asi v 70 z celkových 90 minut výrazně lepší. Ale fotbal se naštěstí hraje na góly...
Fotogalerie zde