Tým A
hrál s Dobříč/Nučice B celkem vyrovnanou partii, a to i přes to, že se častěji hrálo na polovině soupeře, jehož houževnatá obrana a dobře chytající brankáři nám málo dovolili a mnoho překazili.
Celkově hra nějaké přívaly fotbalové krásy nepřinesla, avšak navzdory viditelnému tělesnému nepoměru našich hráčů vůči soupeřovým, díky neúnavnému napadání našich útočníků a poctivé hře naší obrany se Dobříčský gólman nakonec zapotil víc než ten náš. Áčko si tak výsledkem 8:5 vybojovalo čtvrté jarní vítězství.
Tým B
I přes další prohru, kdy jsme v závěrečné pasáži zápasu začali tahat za kratší konec a ztratili vedení 5:3.. nakonec 5:6, byli kluci skvělí.
Proti soupeři, který hodně fauloval, rukama, někdy i zákeřně, a který klukům během hry dokonce sprostě nadával, s čímž jsem se tedy ještě jako trenér nesetkal, tak odehráli výborné utkání plné bojovnosti a nasazení.
Na co jsem však nesmírně pyšnej a klukům jsem to na konci i s velkou pochvalou řekl, že neopláceli a až do konce se snažili vše řešit fotbalovostí, která má mimochodem u většiny vzestupnou tendenci.
A to je přesně to co chceme vidět a proč to srdíčko plesá.