Tým A v neděli do Třebotova vyjížděl s nejistotou, protože místní hřiště bylo podmáčené a hrozilo, že utkání budeme muset odložit. Nakonec se našel dostatečně velký kus hřiště, který byl, alespoň ze začátku, hratelný. Déšť byl také relativně mírný, a tak se začalo hrát.
Naši kluci na Třebotov vlítli a na konci první části jsme měli pohodlný náskok 1:5, ke kterému přispěl soupeř několika vlastňáky. Tím ovšem celá pohoda skončila.
S postupně houstnoucím deštěm a rapidně se horšícím terénem, se soupeř zmátořil a začal nás přehrávat. Vytratil se nám důraz na míči, nechávali jsme soupeře střílet i přihrávat a často jsme jen přihlíželi místo abychom míč odkopli nebo odebrali. Opět jsme měli několik hrubých chyb v rozehrávce, kdy jsme míč prostě odevzdali soupeři na naší polovině.
Měli jsme několik krásných šancí, ale zastavila je buď branková konstrukce nebo třebotovský brankář. Nakonec tedy 10:7.
7 vstřelených gólů není málo a pravda je, že po první části jsme si v duchu mysleli na výhru. Po druhé alespoň na remízu, bohužel nedopadlo ani jedno. Je to škoda, ale jak vždycky říkáme, skóre není podstatné, podstatné je to jak chlapci hráli a včera to prostě nebyl náš den. Jedna věc ale za zmínku stojí. Všímáme si toho, že se chlapci snaží vymyslet řešení a pouští se do kliček, místo bezhlavého odkopnutí balónu, které jim bylo trenéry často vytýkáno. Takové momenty jsou velice důležité pro rozvoj hráčů a ta odvaha to zkusit se musí ocenit, i když to nevyjde a dojde ke ztrátě míče. Taková odvaha se totiž dost těžko trénuje...na rozdíl od techniky.
Přesto všechno, ale patří dětem obrovské uznání za to, že si v takovém počasí obují kopačky a postaví se na hřiště hájit barvy svého týmu. To chce srdíčko! A to nenatrénujete!
Tým B nastoupil za stálého deště na podmáčeném hřišti v Černošicích. Od začátku až do konce jsme vedli (nakonec 14:7) a byli lepším týmem, což se projevilo na pohodě kluků a trenér tak neměl problém dodržet svůj slib ,,nekřičet" :-)
Každopádně odmakaný od všech bojovníků skvěle...kór v takových podmínkách.
Co je potřeba vypíchnout byla hra směrem dopředu...chlapci si svojí rychlostí, zarputilostí a např i pěknými průnikovými přihrávkami vypracovali spoustu šancí. Zamakáme však na razanci a přesnosti střel
Pravda je, že silnější soupeř by nás na naší polovině mnohem více potrápil, protože naše obranná hra není dlouhodobě moc dobrá hlavně v nedostupování protihráčů, či špatné komunikaci a výběru místa. Nejvíce gólů jsme dostali v závěru, kdy chyběla důslednost nejspíš kvůli vysokému náskoku nebo že by fyzičce? a na té přes zimu zamakáme.