Bolí to. A hodně. Naše áčko celý podzim čeká, kdy se odrazí ode dna. Ale středeční dopoledne ukázalo, že i dno má ještě sklep. Prohra v Kazíně s tamní rezervou 1:8 (1:3) není nic jiného než ostuda. Nejvýrazněji jsme dosud prohráli 19. září v Třebotově, 2:5. Jenže Třebotov dosud neztratil ani bod a má našlápnuto k postupu. To se o našem dnešním soupeři při vší úctě říct nedá.
Spolu se dvěma zápasy z minulé sezóny jsme nevyhráli už 13krát za sebou. V ověřitelné historii klubu se tohle nikdy nestalo.
Nastoupili jsme v této sestavě: M. Drápela – D. Mysliveček, V. Fatka, Š. Rákoš, J. Krátoška – T. Kopecký (46. P. Janda), F. Finstr (77. D. Pilát), O. Jireček, V. Jakeš, M. Mareček (63. M. Vrchota) – P. Pitka.
Přitom to všechno začalo docela nadějně. V 16. minutě centr Filipa Finstra z rohového kopu usměrnil hlavou do sítě Šimon Rákoš. Jenže vedení jsme drželi jen sedm minut. A už ve 26. jsme prohrávali. Pak už to byl jenom zmar.
A v sobotu do Nučic. Nedá se říct, že by se nám proti tomuhle soupeři dařilo. Po sestupu z okresního přeboru ze čtyř zápasů dvě remízy a dvě prohry, skóre 4:6. Ale každá série je tady od toho, aby jednou skončila.