Rudenské Áčko zahájilo novou sezónu III.třídě skupině B (9. lize). Po sestupu z OP bylo otázkou, jestli jsme schopni zabojovat ihned o návrat, a nebo se ukáže, že mezi soutěžemi takový rozdíl není a i ve třetí třídě to bude pro mladý tým složité. Protože se podařilo do týmu přivést nové hráče, kteří v mládežnických kategoriích prošli FK Motorlet a také velezkušeného brankáře Michala Drápelu, byli jsme naplněni spíše optimismem. Tým vstoupil do sezóny opět pod vedením trenéra Jana Brychnáče. Hned první zápas, kdy jsme doma přivítali Sokol Kněževes, nám však nastavil tvrdé zrcadlo. Na konci zápasu sice málokdo věděl, jaké skóre vlastně platí, ale po půlroční tahanici arbitráž definitivně rozhodla o naší porážce 3:4! Ve dalším kole opět na domácí půdě náš tým podlehl favorizovaným Vonoklasům 2:3 a o nastavení do příštích kol bylo téměř rozhodnuto. Následovaly ještě další dvě venkovní porážky, a protože se díky podmáčeným hřištím přesunulo 6.kolo až na jaro, tak po odehraných čtyřech zápasech bylo na rudenském kontě 0 bodů. VV FK Rudná se rozhodl, že zkusí mužstvo nějak nabudit a trenérský tým pozmění tím, že se od dorostu přesune staronový trenér Petr Vraštil. Mužstvo sice začalo bojovat a získalo první bodík za remízu 1:1, ale v domácím zápase se slabým Béčkem Kazína to byla opět spíše ztráta. To druhý bod dovezený z Černošic byl mnohem cennější, a když jsme v dalším zápase doma porazili Sokol Jeneč 3:2, zdálo se, že sestupové vody přeci jen opustíme. Z omylu nás vevedly další tři porážky v řadě. Tým pak ještě zachránil alespoň bod v domácím utkání proti SK Slavia Drahelčice (2:2), ale podzim jsme zakončili naprosto ostudnou a jednoznačnou porážkou 6:0 v Dobřichovicích!
Před týmem i vedením byla spousta práce, protože se ukázalo, že bez posílení a zlepšeného přístupu nás nic jiného než sestup nemůže čekat! Do této soutěže je v blízkosti Prahy strašně složité přivést hráče, kteří mají určitou kvalitu a nasazení, ale naštěstí jsme dokázali tři přestupy dotáhnout. K týmu se připojili hráči věkové kategorie, která nám zásadně chyběla a to je cca 26-32 let. Do Rudné se vrátil Štefan Jungmann, nově přišli Radek Havlík a Šimon Rákoš. Na jaře nám také v pár zápasech opět vypomáhal Míra Rott, který nastoupil za Rudnou asi po šesti letech. Celou zimu jsme celkem poctivě trénovali na UMT u ZŠ Rudná, plus absolvovali pár výběhů po Rudné. V zimě se do tréninkových jednotek začali zapojovat i někteří naši dorostenci a bylo jasné, že na jaře je budeme využívat více. Tři zimní přáteláky nedopadly dobře, postupně nás porazily Lipence, Žebrák i Hudlice, ale šlo o týmy z vyšších soutěží a na každé utkání se omlouvali hráči, s kterými jsme chtěli do jarních bojů vstoupit.
Ostrý start „záchranných prací" nás čekal v podobě domácí dohrávky proti týmu Roztok B, který byl také namočen v sestupovém pásmu. Zápas se dobře nevyvíjel, ale nakonec jsme s velkým štěstím zvítězili 2:1, Po doplnění podzimu jsme tedy měli na kontě alespoň devět bodů a opustili jsme poslední místo! Pak se nám podařilo uhrát remízu 1:1 v Kněževsi a hlavně dovézt jeden bodík od vedoucích Vonoklas, za remízu 2:2, když jsme v půli prohrávali 2:0! Tým si konečně začal víc věřit a v dalším kole jsme doma přejeli 5:2 Středokluky. Pět gólů v síti soupeře pamatovali opravdu už jen fanoušci dříve narozeni. Následně jsme dokázali dovézt tři body od rezervy z Roztok (0:2), která se na náš zápas notně posílila o hráče A mužstva. V dalším kole jsme přivítali Hostivici, která hrála o postup, ale i v tomto zápase jsme dokázali otočit nepříznivý stav a urvat vítězství 3:2! Body naskakovaly o poznání lépe než na podzim a další tři jsme přivezli ze zápasu s Kazínem B (naše výhra 2:1). I v odvetě proti Černošicím jsme alespoň bodovali, i když gól jsme nevstřelili, 0:0. Tady už jsme se zasekli a série osmi zápasů bez porážky skončila, když jsme si následně odvezli debakl 6:2 z Jenče! V dalším zápase si kluci prakticky vyzkoušeli A.třídu, když na naše hřiště dorazil posílený tým Kosoře B, který se dral na první pozici. Porážka 1:4, tak nebyla nijak ostudná. Následovala další bezgólová remíza v sousedních Nučicích a asi nejhorší porážka roku, doma od mladých hráčů Béčka z Let (0:4). Kluci se ještě dokázali ke konci soutěže vzpamatovat a v utkání hraném v sousedních Drahelčicích předvedli snad nejlepší výkon (minimálně první půli) a nakonec vyhráli 4:1. Již s předstihem jsme se tedy alespoň zachránili a mohli si užít těžkou domácí tečku proti Dobřichovicím. Kluci bojovali a s velkou dávkou štěstí a uměním našeho brankáře uhráli alespoň další remízu 0:0.
Soutěž jsme tedy zakončili na 9. místě při zisku 29 b za 7 výher, 8 remíz, 11 porážek a skóre 44:59! Spadl nám velký kámen ze srdce a radost nám udělali hlavně naši dorostenci, kteří se v téhle soutěži vůbec neztratili a často nám pomohli zápasy rozhodnout. Do příští sezóny bude třeba opět zkusit posílit, chytit začátek soutěže a pokud možno přetavit co nejvíc remíz ve výhry, k čemuž bude potřeba vstřelit více gólů!